Aprilia Pegaso 650 Factory: univerzální funbike

Aprilia Pegaso 650

Aprilia má ve své nabídce model Pegaso už několik let. Původní model Pegasa byl určen spíše do terénu, na nezpevněné silnice a do lesa. Cestovní enduro bylo konkurentem pro Hondu XL650V Transalp nebo Kawasaki KLE500. Před zhruba třemi lety šel nahoru segment funbiků a motardů, což potvrzuje představení upraveného Pegasa ve verzi Strada na mezinárodní výstavě Intermot v roce 2004.

Aprilia má v nabídce od té doby dva modely Pegasa 650: u verze Trail zůstalo původní nasazení na cestování i mimo asfaltové cesty, kdežto nová Strada se posunula mezi funbiky a je prvním motocyklem, který má pouze jediné poslání: poskytnout maximum zábavy. Alespoň dle vyjádření výrobce. Sama Aprilia tento model definuje slovy „fun on two wheels“, což mluví samo za sebe. Pegaso 650 Strada by mělo být lehké, ovladatelné, dynamické – zkrátka všechno tohle dohromady.

Jaké je Pegaso 650 Factory?

Italský výrobce motocyklů, společnost Aprilia, připravil pro letošní rok úspěšný model Pegaso 650 ve verzi Factory. Při pohledu na nabídku motorek je vidět, že má jít o třetí verzi Pegasa, ale není to tak úplně pravda. Verze Factory vychází především z modelu Strada, což potvrzuje i palubní displej: při otočení klíčkem si můžete přečíst přivítání od Pegasa 650 Strada.

Mezi hlavní změny patří: nové válečné barvy motocyklu, agresivní černo-červená působí opravdu dravě a dobře ladí se zlatými 17palcovými disky. Jen jsem nepochopil, proč má silniční motorka drátěný výplet kol. Myslím, že vkusná litá kola u Strady, která pochází ze supersportovního modelu RSV 1000 R Factory, by ve zlatém provedení Pegasu Factory slušela více. Další vizuální změna je v podobě karbonových doplňků karosérie od firmy Akrapovič: z uhlíkového kompozitu je přední blatník, spodní kryt motoru, kryt výfukových svodů na pravé straně a kryt rámu u stupaček. Za příplatek jsou dále i karbonové kryty rukojetí.

Změna k lepšímu se odehrála v brzdovém systému, Factory má na přední ose velký kotouč o průměru 320 mm se čtyřpístkovými třmeny od světoznámé firmy Brembo, vzadu je kotouč o průměru 240 mm. Mám rád ostrý nástup brzdného efektu a u Pegasa bylo vše dle mého gusta. Čtyřpístkové brzdiče se zakusují do kotouče se slušnou vervou a i při zkoušce několika ostrých zastavení jsem si nevšiml nějakého vadnutí či zaváhání.

Základem motocyklu je kolébkový rám z ocelových trubek. O odpružení se stará přední teleskopická vidlice s trubkami o průměru 45 mm, vzadu je kyvná vidlice s centrální tlumící jednotkou a zdvihem 130 mm. Testovaná motorka měla celkem měkce nastavený podvozek, ale vzhledem k našim rozbitým silnicím a nesedícím betonovým panelům dálnice D1, která místy připomíná tankodrom, byla komfortní modifikace odpružení jen plus.

Přejděme k motoru, vodou chlazený čtyřtaktní jednoválec objemu 659 cmm s elektronickým vstřikováním paliva nabízí 35 kW (48 k) při 6 000 ot./min, což bohatě stačilo na každodenní vylomeniny v městském provozu. Točivý moment má hodnotu 58 Nm při 5 000 ot./min a na zadní kolo se přenáší pomocí 5stupňové převodovky a řetězu. Díky krátké jedničce a dvojce jsem měl pocit, že motorka je velmi živá. Pokud máte rádi dynamické akcelerace ze světel, připravte se na neustálé řazení, ale s celkem přesnou převodovkou jde spíše o zábavu než přítěž.

Na dálnici se dá pohodlně jezdit kolem 130–140 km/h a i při těchto cestovních rychlostech jsem neměl s Pegasem 650 Factory problém předjíždět. Strop motorky byl kvůli páté rychlosti a mé vyšší hmotnosti kolem 150 km/h. Jak jsem psal dříve, motorka vychází z cestovního endura a díky vzpřímené pozici, pohodlnému sedlu a měkčímu podvozku se daly zvládat i delší výlety. Pokud uvažujete o univerzální motorce, která bude skvělá do města, ale máte i cestovatelské ambice, dá se Factory, podobně jako „základní“ verze Strada, vybavit tankvakem o objemu 14 l a velkým kufrem (topcase) v několika provedeních o objemu 32–47 l.

Cestování ve dvou má dvě strany mince: ta kladná je pohodlí a prostor pro spolujezdce a zadní madlo, za které se dá držet. Záporná stránka při jízdě se spolujezdcem je nižší výkon motoru. Ne, že by ta motorka ve dvou nejela, ale se silou 48 koní jsem si musel předjížděcí manévr přichystat, podřadit a držet motor v otáčkách.

Aprilia také vybavila Pegaso řadou praktických vymožeností, začal bych u palubky. Přístrojové desce dominuje analogový otáčkoměr, který má v pravém dolní části velký digitální displej. Základní informace jsou: stav paliva, teplota chladící kapaliny, hodiny a počet celkových kilometrů (odo). Pod čarou byl neuvěřitelný přehled dalších informací, jako je trip 1 a 2, čas v sedle motorky 1 a 2, napětí baterie, nejvyšší rychlost nebo měření času na jedno kolo (v paměti si můžete uchovat až 99 kol!). Čím více informací, tím lépe… Je škoda, že se podobně přehledná palubka neobjevuje i u konkurence. Pak by si řada motorkářů nemusela na řídítka montovat cyklo-počítače.

Mezi další pozitiva patří malá, uzamykatelná schránka na nádrži, která se dá otevřít pouze s otočeným klíčkem v zapalování a stisknutím pidi-páčky na levé straně řídítek. Pod krytem úložného prostoru na drobnosti je i víčko od nádrže, která má objem 16 l. Pod sedlem je další úložný prostor na zámek na kotoučovou brzdu, lékárničku a jiné drobnosti.

Závěr, plusy a mínusy

Během testu byla průměrná spotřeba 7,44 l naturalu 95 na 100 km, což nabízí teoretický dojezd kolem 215 km. Při rovnovážné rychlosti na dálnici si Pegaso 650 Factory vzalo 7,17 l / 100 km. Naopak při ostré jízdě se spálilo rovných osm litrů na sto kilometrů.

Aprilia si za motocykl Pegaso 650 Factory účtuje 205 tis. korun. Z konkurence bych jmenoval Yamahu XT660, kde je stejný motor s výkonem 48 koní, ale za cenu 165 tis. Kč nebo BMW G650 Xcountry, kde má jednoválec výkon 53 koní a cena je 219 400 Kč. V kategorii šestkových motardů a silničních cestovních endur je konkurentů hodně, namátkou jmenuji KTM 640 Duke II, Kawasaki Versys 650, Honda FMX 650 atd.

Plusy a mínusy pro Aprilii Pegaso 650 Factory

+ atraktivní design
+ přední brzda
+ multifunkční displej
+ univerzálnost
- spotřeba

Technické informace